Chystá se velká bankovní loupež

Loupit se chystají nové banky na českém trhu, loupit budou stávající zákazníky velkých bank.  Loupit musí, protože noví zákazníci nerostou na stromech.

Zkusím odpovědět na následující otázky:

  1. Budou nové banky úspěšné a mají se velké banky bát?
  2. Které faktory rozhodují o změně banky?
  3. Změní se bankovní trh v ČR?

 

Pojďme si nejdříve odpovědět, PROČ tu jsou nové banky:

  • V roce 2010 vykázal bankovní trh v ČR zisk přes 55 miliard Kč, což byl jen asi 6% pokles oproti loňskému roku i přesto, že se celá Evropa svíjí v hospodářské krizi
  • Všechny velké banky mají podobnou produktovou nabídku  – širokou a složitou
  • Na trhu jsou dvě skupiny klientů, ti kteří banku změnit nechtějí a nezmění, pokud je banka opravdu nenaštve a ti kteří změnu banky udělají, pokud dostanou dobrou nabídku (těch je zhruba 30%, tohle číslo narůstá se snižujícím se věkem klientů)
  • Přechod klienta od současné banky je spojený s relativně velkými problémy = náklady, které rostou s počtem produktů, které u banky klient má
  • Ve věku mezi 18 a 70 rokem je v ČR zhruba 7,6 miliónu obyvatel, na které připadá zhruba 12 miliónu účtů
  • Pokud připustíme, že 30% klientů je připraveno změnit banku, tenhle potenciál představuje něco přes 15 miliard zisku ročně, což je už slušná suma a motivace přijít na trh s novou bankou

Co se stalo v roce 2011:

  • Objevili na trhu noví hráči FIO, Zuno, Equa, Air Bank, kteří mají ambici do několika let obsadit společně zhruba 20% trhu

Co se stane:

Zda budou nové banky úspěšné, závisí na jejich schopnosti pochopit, co klienti chtějí a tedy proč mění banku. Obecně platí, že člověk začne používat něco nového ve chvíli, kdy mu to přinese BENEFITY a používání je JEDNODUCHÉ. My jsme na tomhle postavili koncept BBC (Big Bank Change neboli Změna velké banky). BBC koncept ukazuje, co je pro bankovní klienty důležité a proč mění banku.

 

BENEFITY aneb jak vidí klient banky?

Banka jako taková je velice složitá instituce, což klienta nezajímá a vnímá situaci v následujícím formátu. Pro klienta jsou důležité 4 hlavní faktory:

  • Produkty – Jak produkty vyhovují potřebám klienta?
  • Kanály – Kterými kanály a jak dobře poskytuje banka služby klientovi?
  • Brand – Jak se klient ztotožňuje a rozumí obrazu, který o sobě banka vytváří?
  • Cenová image – Jak si klient přetransformuje bankovní poplatky a sazby do tří možných kategorií – drahá, přiměřená a levná.

Hlavní důvody proč opouští klienti současné banky, jsou následující (seřazeno dle četnosti):

  • Špatné služby
  • Nevýhodná cena
  • Nedostatek důvěry
  • Nedostatečná produktová nabídka
  • Vzdálené pobočky
  • Neschopnost poradců

JEDNODUCHOST používání

Pro to, aby banka získala nové klienty, musí nabídnout jednoduché otevření účtu a možnost převedení produktů a transakcí do nové banky. Otevření účtu není už dnes problém na rozdíl od převedení ostatních produktů.

Co nabízejí nové banky?

Nové banky většinou konkurují cenou (malé poplatky a vysoké sazby na depozitech), protože ostatní elementy BBC jsou drahé. Tahle strategie je ale velice ošidná, neboť není umění získat sto tisíc klientů, je umění je získat a vydělávat (vzpomínáte na přechod mBanky ze strategie ZDARMA na strategii LEVNĚ). V praxi to znamená, že počet klientů není hlavním kritériem pro úspěšnost. Nicméně je to kritérium, které banky rády používají, protože se jednak nedá ověřit a je poměrně lehké jej dosáhnout (pokud budou nabízet služby zdarma tak určitě získám minimálně 10% trhu). Nejdůležitějším kritériem je jedině ZISK.

Takže nakonec zkusím rekapitulaci, ze začátku:

  1. Budou nové banky úspěšné a mají se velké banky bát? – ANO, ANO (můžou přijít až o 30% klientů)
  2. Které faktory rozhodují o změně banky? JEDNODUCHOST a BENEFITY (BBC koncept)
  3. Změní se bankovní trh v ČR? – ANO, začnou se měnit i velké banky, jinak přijdou o značné zisky

Chcete vědět, jak se liší strategie nových bank. Zda jim tahle strategie vydrží a které strategie mají největší šanci na úspěch? Jaké trendy budou určovat směr v bankovnictví v příštích letech?  Využijte sociální sítě (Twitter, Facebook, G+). Pokud se tenhle článek alespoň 50x jako doporučení na sociálních sítích napíši jeho pokračování. Pokud se chcete dozvědět o Pricingu více, přihlaste se na moje školení.

Tento článek je psán pro finmag.cz

Dobrou noc, jdu do svojí banky.

Ani to kuře nehrabe ZADARMO ani ta mBank už nedělá ZADARMO

Před dvěma lety vstoupila na český trh mBank a podařilo se jí vzbudit poměrně velká očekávání ohledně poskytování bankvních služeb ZDARMA. Představitelé banky veřejnost ujišťovali o dvou důležitých faktorech:

  • mBank DOPLNÍ brzi svoje portfolio služeb (půjčky, karty a jejich používání v zahraničí, apod.) a stane se tak plnohodnotnou bankou
  • mBank NEBUDE v budoucnu měnit svoji strategii poskytování služeb ZDARMA

Tahle kombinace nízké ceny a kvalitních služeb dlouhodobě NEFUNGUJE. To se potvrdilo. Generální ředitelé míní, finanční krize mění a tak mBank zásadně MĚNÍ svoji poplatkovou strategii a v srpnu 2010 vydává nový sazebník. Objevují se poplatky, které účtují i ostatní velké banky, navíc se jí moc NEDAŘÍ dorovnávat se svojí nabídkou služeb na ostatní české banky. Chtěl bych na následujích řádcích objasnit pravděpodobné příčiny této strategické změny a odhadnout, jak se situace v českém bankovním sektoru bude vyvíjet do budoucna.

Pro zjednodušení situace rozdělím bankovní sektor na čtyři segmenty dle TRŽNÍHO PODÍLU a CEN, které banky účtují za své služby. Kombinace CENY a TRŽNÍHO PODÍLU umožňuje zjednodušeně shrnout strategie bank (včetně pricingové strategie).

MBank vstoupila na trh v červeném segmentu – nízké ceny a malý tržní podíl. V tomhle segmentu nejsou žádné výnosy a tak je musí dotovat, buď akcionář nebo jiný spřízněný byznys. Problém nastává ve chvíli, kdy banka vyroste a akcionář není ochoten už dále dotovat chod banky (všechny důležité bankovní transakce generují variabilní náklady). Proto banka musí vyrůst = zvýšit počet klientů velice rychle. Mbank vyrostal poměrně rychle, nicméně krize pravděpodobně přiměla akcionáře ke změně strategie a tak se nabízely následující možnosti:

  1. zvýšit svoje CENY a orientovat se na malou skupinu uživatelů
  2. ROZŠÍŘIT portfolio produktů a ponechat relativně nízké ceny

Varianta č.1 je jednodušší a tak se také stalo. Cílem každé banky (firmy) je žlutý segment – vysoký tržní podíl v kombinaci s vysokými cenami. Do toho je možné se dostat přes modrý (mBank) nebo zelený segment (Poštovní spořitelna). Poštovní spořitelna se může pohybovat v zeleném segmentu i díky faktu, že nemusí stavět pobočky a prodává na pobočkách České pošty tudíž má relativně nízké náklady.

Na trhu je teď další malá banka s nízkou cenou – FIO. Bude zajímavé, jak se popere s případným růstem a kterým směrem se vydá. Myslím si, že bude následovat mBank, neboť cesta přes zelený segment, je poměrně procesně náročná (je třeba osekat náklady na kost, aby nízká marže pokryla náklady a generovala zisk).

Takže závěrem bych chtěl zdůraznit, že se v budoucnu neobjeví banka s nízkými/žádými poplatky, která by měla kompletní nabídku služeb a pokud se objeví, tak brzo zdraží a nebo zkrachuje. Existují ovšem ještě další možnosti vstupu na trh:

  • objeví se banka s vysokými cenami se specifickou nabídkou (modrý segment)
  • objeví se levná banka s jednoduchou nabídkou, která nabere rychle nové klienty (žlutý segment). Tady mne napadá třeba TESCO finanční služby, které mají potenciál nalákat novou klientelu a transfornovat se do banky.

No budeme se muset nechat se překvapit…

Profit share index aneb jak dobře funguje pricing českých bank?

Pokud chcete něco zlepšit, musíte to být schopni změřit. Tohle pravidlo platí i v pricingu. Chcete pořádně nastavit cenu, musíte být schopni změřit, kde se vaše cena nachází oproti konkurenci.  Každá dobrá pricingová strategie by pak měla být vyjádřena jako soubor ukazatelů a jejich cílových hodnot. V podstatě se jedná o několik málo  nejdůležitějích ukazatelů, které se rozpadají do dalších ukazatelů. Pokud pokryjete těmito ukazateli, klíčové oblasti – sales, finance, risk, marketing, operations, máte velkou pravděpodobnost, že strategie bude fungovat. Nestačí ovšem jen ukazatele vytvořit, je třeba je také dostat do motivační složku odměny zaměstnanců, pak to celé bude teprve fungovat.

Jak změřit dopady změny pricingové strategie?

Jedním z velice častých problémů, je definice cílů pricingové strategie. Většina manažerů je ochotna akceptovat maximalizaci výnosů, ale ve chvíli kdy dosáhnutí tohoto cíle, předpokládá snížení tržního podílu, nastává problém. Manžeři obecně přeceňují ukazatel tržního podílu a drží se ho jako čert kříže. Hlavním důvodem je poměrně jednoduchá možnost tržní podíl změřit a jeho stabilita, tedy výhoda pro manažera. Nicméně tržní podíl firmu neuživý. Řešením může být nastavení cíle jako kombinace ZISKU a TRŽNÍHO PODÍLU tzv. Profit share index (poměr podílu zisku firmy na celkovém zisku odvětví a tržního podílu). Tenhle ukazatel mi říká jak efektivně jsem schopen převést svoji tržní sílu do zisku. Nízké hodnoty (kombinace nízkého zisku a vysokého tržního podílu) jsou typické pro firmy, které nízkou kvality vyrovnávají nízkou cenou. Příkladem může být Motorola. Vysoké hodnoty jsou specifické pro kvalitní a drahé výrobky, které generejí vysoký zisk a koupí si je pouze omezený počet zákazníků. Tohle dělá skvěle například Apple. V následujícím odstavci budu demonstrovat výpočet Profit share indexu na českém bankovním sektoru. Sami si pak můžete udělat obrázek kdo je Motorolou a Applem českého bankovnictví…

Profit share index pro český bankovní sektor

Na serveru www.bankovnipoplatky.com  nedávno autoři zveřejnili statistiku vybraných bankovních poplatků za rok 2009. Použiji tuhle veličiny jako aproximaci zisku z následujících důvodů:

  • Poplatky v sobě nezahrnují fixní náklady, které zkreslují dopad pricingových změn
  • Poplatkové výnosy vypovídají mnohem lépe o pricingové strategi oproti úrokovým výnosů, hlavně proto, že poplatků je spousta a dávají možnost jich využít pro generování výnosů, tedy pokud víte jak na to

Jako aproximaci tržního podílu pak vezmu počet klientů v jednotlivých bankách. Pokud podělím obě veličiny, dostanu něco, co by se mohlo podobat Profit share indexu českého bankovního sektoru. Výsledek je nutné brát s rezervou, protože stejně jako kdysi britský premiér Churchill i já věřím pouze datům, které si „vyrobím“ sám.

Jak je jsou na tom české retailové banky?

Dalo by se říci na první pohled, že nejhůře, co se týký pricingu, je na tom ČS a ČSOB  (na nejvíce klientech vytočí relativně málo poplatků) a nejlépe je Unicredit. 100% pravda to není, protože ČS má v průměru horší (chudší) klienty než Unicredit. Na druhou stranu tohle je fakt a pricingový manažer s tím musí umět pracovat. Každopádně mi nejde v tuhle chvíli ani tak o výsledky jako o demonstraci výpočtu Profit share indexu.

Follow

Get every new post delivered to your Inbox.