Kupujete nový automobil? Nerozhodnete se racionálně a PRAVDA vás zajímat nebude!

V dnešním článku bych chtěl vysvětlit, jaký je rozdíl mezi REÁLNOU a VNÍMANOU cenou. Tohle téma pak budu aplikovat na rozhodovací proces při nákupu nového automobilu.

Začnu hláškou svého dobrého přítele T.W.: “PRAVDA nikoho nezajímá.“  Co tedy všechny zajímá? Je to pouze VNÍMANÁ realita.  Fakt, že tenhle princip funguje téměř ve všech případech jsem si ověřil v manželství (i když pravidelně vynáším odpadky, stejně „nic“ doma nedělám), v zaměstnání pro korporace (projekty s největším dopadem upadly v zapomění na rozdíl od projektů na „efekt“) i při práci pro své klienty (často preferující formu před obsahem). Ne nejsem životní pesimista, tohle je moje zkušenost. Člověk si obecně REALITU přetváří ve VNÍMANOU REALITU. Na tomhle pravidle jsou postaveny základy marketingu i pricingu. Při vnímání ceny se tak klient zaměřuje pouze na ty části ceny, které mu připadají důležité a ty ostatní ignoruje. Chytré firmy se proto snaží rozdělit celkovou cenou do více položek a VNÍMANÁ cena proto bývá většinou nižší než reálná.

Tady je několik příkladů REÁLNÁ vs. VNÍMANÁ cena:

  • Hypotéka – úroková sazba, poplatek za otevření, vedení, za upomínku atd. vs. úroková sazba
  • Internetové obchody – cena zboží, poštovné, další poplatky vs. cena zboží

Pojďme se podívat jak tohle pravidlo funguje při nákupu automobilu z pohledu zákazníka. Představte si,  že jdete koupit auto, vybrali jste si dva modely a rozhodnete se dle ceny, kterou zaplatíte prodejci. Chyba! Cena zaplacená na začátku bude tvořit zhruba pouze 30-40% celkových peněžních nákladů spojených s nákupem a provozem auta. Takže VNÍMANÁ cena je v tomhle případě cena zaplacená prodejci. REÁLNÁ cena pak představuje veškeré peněžní náklady za určité období. Velice jenoduše si můžete spočítat reálnou cena na serveru Yahoo Autos. Na obrázku vidíte výstup pro Subaru Outback 3.6R koupené v USA.  Celkové náklady (total cost of ownership) se skládají z:

  • Depreciation – odhad poklesu hodnoty automobilu v průběhu užívaní.  Tahle část nákladů je tedy rozdílem mezi nákupní cenou a cenou, za kterou auto prodáte až se ho budete chtí zbavit.
  • Fuel Cost – náklady na pohonné hmoty
  • Financing – náklady na financování tedy leasing
  • Insurance – pojištění: povinné ručení a havarijní pojištění
  • Maintenance – náklady na údržbu
  • Taxes– DPH, silniční daně
  • Repairs –  opravy
  • Opportunity Cost – náklady ušlé příležitosti

 Z toho všeho plyne (samozřejmě čísla se budou lišit u různých aut, ale budou podobná):

  • Cena VNÍMANÁ (celková zaplacená na začátku) tvoří pouze 60% z REÁLNÉ ceny (celkových nákladů na koupi a provoz za 5 let)
  • Pokles hodnoty automobilu (Depreciation) pak tvoří pouze 34% procent z REÁLNÉ ceny!
  • Hodnota automobilu poklesne během prvního roku o téměř 28%!

 Byl jsem docela překvapený, jak malou část představuje v celkových nákladech cena samotného automobilu. Nicméně mi celý tenhle výpočet přijde natolik složitý, že se stejně rozhodnu pouze na základě VNÍMANÉ ceny a nebudu zvažovat, že automobil s třílitrovým motorem má drahou pojistkou i servis a velkou spotřebu. A jak to uděláte vy?

Proč bohatí lidé nechtějí zemřít? aneb neprodávejte vaši ledvinu pod cenou!

Umřít nechtějí, protože ví, že cena jejich života je poměrně vysoká. Přišli na to nejspíše intutitivně, já vám (bohatým i chudým) dnes pomohu tento problém uchopit trochu exaktněji (ale ne zase moc).

V jednom z minulých příspěvků, jsem mezi nejdůležitější ceny v lidském životě zařadil cenu auta, bydlení a práce. Nicméně je tu ještě jedna cena, která je důležitější a to je CENA LIDSKÉHO ŽIVOTA. Tahle cena je pro KAŽDÉHO člověka poměrně důležitá a je opředena mnohými mýty.

Cílem tohoto textu je vyvrátit následující mýty:

  • Cena života je stejná pro všechny
  • Cena života může být jaká chce, ale vás to neovlivní
  • Cena života je nevyčíslitelná, nejde vše měřit pěnězi

Co je to cena života?

Cena je taková suma, kterou je někdo ochoten zaplatit. Tahle cena není jen jedna. Bude záviset na mnoha okolnostech mimo jiné na osobě prodávajícího i kupujícícho. Jinou cenu bude mít život někoho nedůležitého v rozvojové zemy (vzpomínáte na případ, kdy indický občan vyměnil ledvinu za kolo?) a jinou život uneseného dítěte někoho opravdu bohatého třeba v USA. Takových kombinací prodávajícího a nakupujícího je skutečně mnoho. Cena života tedy není stejná pro všechny.

Proč je třeba znát cenu života?

No po pravdě, znát ji nemusíte. Na druhou stranu, až dojde na lámání chleba, budete připraveni. I v této oblasti platí pravidlo, že VÝNOS musí být větší než NÁKLAD. Každý člověk, který se vědomě či něvědomě rozhoduje zda a kolik investovat  např. do svého zdraví, porovnává VÝNOS – co mi to přinese (zlepšení kvality života, prodloužení věku) a NÁKLAD – co mně to bude stát (kombinace času, peněz a úsilí). Na straně nákladů dokážeme být docela konkrétní a stranu výnosů počítáme tak nějak intutivně.

Trochu jiná situace panuje ve státních institucích. V zemích, kde jsou veřejné výdaje alokovány na základě poměru výnosů a nákladů, existují instituce, které počítají PRŮMĚRNOU hodnotu lidského života. No a když se rozhoduje, zda postavit přechod pro chodce, který zachrání 10 lidských životů, tak jako výnos poslouží průměrná hodnota lidského života vynásobená 10 a jako náklad pak investice do zřízení přechodu. Zní to jako sci-fi? Ne tak docela, skutečně to tak funguje. Ale rozhodně ne všude a ne vždycky. Např. i ve spojených státech existují minimálně dvě státní instituce (Environmental protection agency, Department of transportation), které počítají průměrnou hodnotu lidského života a každá došla k jinému výsledku! No a pro privátní instituce, které mají co do činění se zdravím/životem občanů, je znát průměrnou hodnotu lidského života nutnost. Průměrná cena života nás tedy ovlivňuje.

Jak to jde spočítat?

Velice zjednodušeně patří mezi nejčastější metody:

  • odvození od výše čistého příjmu
  • odvození od výše kompenzace za riziko

Čistý příjem

Hodnota života = hodnota spotřeby (čistého příjmu) + užitek z volného času

Hodnota života se zvyšuje s čistým příjmem, užitkem z volného času a délkou života. Hodnota života mladých a bohatých lidí má větší hodnotu, než starých a chudých. Má to logiku, nicméně svojí babičce to asi nevysvětlíte…

Kompenzace za riziko

Hodnota života = cena za snížení rizika úmrtí o 1% * 100

Dalším možným způsobem je zjistit, za jakou cenu si nechávají lidé kompenzovat zvýšené riziko úmrtí nebo naopak kolik jsou ochotni zaplatit za snížení rizika úmrtí.

Několik příkladů:

  • u rizikových zaměstnání jako je horník je přirážka za riziko započtená ve mzdě. Takže stačí porovnat mzdu a pravděpodonost úmrtí u rizikového a nerizikového zaměstnání a dostanete se na cenu života
  • Některá očkování snižují riziko úmrtí, když víte o kolik a znáte cenu očkování opět můžete spočítat na kolik si ceníte vlastního života

Cena života se tedy dá spočítat a je měřitelná penězi.

Kolik je průměrná hodnota života v ČR?

Pro USA jsem našel průměrné hodnoty pohybující se mezi 1-10 mil. USD. Pro ČR se hodnoty pohybují mezi 10-40 mil. Kč. Já jsem se dostal výpočten na hodnoty kolem 30 mil. Kč.

Jaká je hodnota vašeho života?

Mám pro vás dvě metody. Jednoduchou – pokud jste se nechali očkovat proti klíšťové encefalytidě, tak eliminujete riziko trvalých následků 0.0035% a zaplatíte za to 2.000 Kč, tzn. že si ceníte vašeho života zhruba na 60 mil. Kč. Přesnou – nechte se únest a čekejte kolik, za vás příbuzní zaplatí.

Co si s toho všeho odnést?

Nedávejte ledvinu za kolo, chtějte alespoň bavoráka! Pokud se vám dnes nechce umřít, tak jste pravděpodobně bohatí.

Lež má krátké nohy. Budoucnost byznysu zase dlouhý ocas!

Co je to dlouhý ocas?

Dlouhý ocas (anglicky Long tail) je název pravé části rozdělení produktů v portfoliu (šíře produktové řady) společnosti. Tzv. dlouhý ocas je specifický pro NOVÝ obchodní model. Pokud vám není jasné co mám na mysli, podívejte se na následující obrázek.

Klasický obchodní model vs. nový obchodní model

Obrázek nahoře porovnává dva obchodní modely z následujících pohledů, jak široká je produktová řada (vodorovná osa x) a kolik generují jednotlivé produkty prodejů (svislá osa y).

Klasický model – omezená produktová řada, kde většinu ZISKU generuje jen několik produktů

Nový model – produktová řada je širší a podstatný ZISK generují i méně prodávané produkty

 V minulosti se většina společností soustředila na co nejméně produktů a ty generovaly VÝNOSY i ZISK. Vyrábět další kombinace produktů (např. více barevných možností, způsobů dopravy, typů záruky) nedávalo smysl. Tyto kombinace nepřinášely dodatečný zisk pokrývající náklady na výrobu, distribuci a marketing. S rozvojem internetu, digitalizace a automatizace došlo k poklesu nákladů. V tu chvíli se dodatečné varianty produktů stávají profitabilní, ba co víc mohou se stát hlavním zdrojem ZISKU, aniž by generovaly většinu příjmů. Dobrým příkladem může být obchodní model Amazonu.

Amazon – bestseller a nevydělává?!

Amazon má v nabíde tisíce produktů, co se týká celkových prodejů, tak už z podstaty definice dominují bestsellery. Ty ovšem Amazon prodává s nižší marží, než produkty méňe prodávané. Výsledkem je, že hlavní zdroj ZISKU obstarávají, méně prodávané produkty (tvořící dlouhý ocas). Obrovská nabídka klade nárok na kvalitu procesů mimo jiné i na pricing. Věděli jste, že Amazon zaměstnává 1300 pricingových analytiků? Nevěděli, tak nezoufejte. Dělal jsem si legraci, analytiků je méně, většinu práce obstarává pricingový software.  Ten na základě předem definovaných pravidel upravuje ceny v reálném čase.

Jak to celé funguje?

Dlouhý ocas dává zákazníkovi flexibilitu si vybrat ze široké nabídky, což se pak odrazí v osobních doporučeních. Ve spojení s internetem jsou pak doporučení jedním z nejsilnějších marketingových nástrojů, který generuje další nákupy. Navíc příjmy z produktů na ocase mohou být mnohem stabilnější než u bestselerů.

Implikace pro pricing

Široká produktová nabídka vyvolává:

  • NUTNOST používat pricingový software
  • MOŽNOSTt nastavení různých cen pro různé produkty/zákazníky (segmentace)
  • PŘÍLEŽITOST zvýšit počet prodaných produktů na zákazníka pomocí x-sellu a produktových balíčků

Pánové zabil jsem Pareta!

Samozřejmě, že výše uvedený obchodní model není použitelný pro všechny společnosti. Zejména u malých společností bude i nadále nejlepší obchodní model s minimem produktů (tam ještě stále platí 20/80 tedy, 20% produktů generuje 80% zisku – tzv. variace na tzv. Paretův zákon). U větších společností bude platit následující pravidlo, 80% produktů bude generovat 80% zisku. Znamená to, že Paretův zákon je mrtev? Ano.

 Pokud tedy máte na starosti zisk větší společnosti, vezměte metr a zjistěte jak dlouhý má váš byznys ocas. V tomto případě na velikosti záleží…

Follow

Get every new post delivered to your Inbox.