Mám na mysli být černým pasažérem je HRA. Někteří lidé si ji rádi zahrají. Daňové poplatníky tahle hra stojí spousty peněz. Chcete vědě kolik a jestli existuje jednoduché řešení? A co s tím má společného pricing? Pražský popravní podnik (DPP) zaplatí ročně za svůj provoz (metro + bus + tram) zhruba 13 mld. Kč, z toho asi 5 mld. Kč pokryjí tržby z jízdného, což činí zhruba 40%. Ředitel DPP pan Dvořák při prosazování projektu turniketů, který vymýtí černé pasažéry, uvádí, že investice do turniketů za 3.5 mld. Kč se vrátí do 6 let, tzn. černí pasažéři přijdou DPP na 0.5 mld. Kč ročně! Tohle je dost slušná suma na to, abych zkusil přijít s dalším „idiotským“ nápadem a vy jste investovali 5 minut do jeho přečtení. Dnes se fakt nudit nebudete…
Kolik je mezi námi černých pasažérů?
Statistiky pro tohle číslo nejsou veřejně k dispozici. Stejně jako není veřejně k dispozici skutečný počet nezletilých společnic jednoho postaršího italského politika. Předpokládám, že vás primárně zajímá to první číslo. Tak ho zkusím jednoduše odhadnout. Pokud tržby dělají ročně 5 mld. Kč a ztráta z černých pasažérů 0.5 mld. Kč ročně, předpokládám, že na černo jezdí 10% lidí. To číslu není určitě správné, ale pro následující úvahy dostačující.
Kolik dnes platíme za jízdné a jaká je pravděpodobnost že vás jako černého pasažéra chytí?
Jízdenka dnes stojí samostatně 26 Kč, pokud si koupíte roční jízdné a jezdíte minimálně dvakrát denně v pracovní dny, přijde Vás jedna jízda na 11 Kč, pokud si koupíte čtvrtletní, zaplatíte zhruba 14 Kč. Budu nadále uvažovat, že jízdenka stojí v průměru 15 Kč. Zase zde platí, že můj špatný odhad může změnit výsledek, ale ne principy, které zde obhajuji.
DPP ročně přepraví 1.2 miliardy pasažérů (počet jednotlivců krát počet jejich cest MHD/rok) z toho revizoři chytí 235 tisíc neplatičů (tedy pouze 0.02% z celkového počtu přepravených!). Pokud je neplatičů 10%, tak pravděpodobnost jejich chycení je 0.2%. Opět tohle číslo zjednoduším a nadhodnotím na 1%. Pokud neplatiče chytí, zaplatí mezi 700-950 Kč. Uvažujme velkoryse 1 000 Kč.
Co je to vůbec za lidi?
No pravděpodobně jim nekoluje v žilách hnusná černá tekutina. Jsou úplně „normální“. Jak dále zjistíte, možná i normálnější než mi ostatní. Dle zkušenosti revizorů se důvod neplacení jízdného dá rozdělit do tří skupin:
- Načerno jedou omylem
- Berou tenhle způsob jako hru
- Jezdí načerno programově, aby ušetřili
Předpokládám, že většina černých pasažérů se rekrutuje z posledních dvou skupin. Jízda na černo je pro ně HRA. Proč ji hrají? Protože tihle pasažéři se rozhodují na rozdíl od 90% procent ostatních racionálně! Varianta načerno má nejvyšší očekávanou výnosnost (očekávaný výnos krát pravděpodobnost, že varianta nastane). Zjednodušeně řečeno pravděpodobnost, že zaplatíte poměrně nízkou pokutu, je skoro nulová. Pro pochopení je nutné situaci zasadit do kontextu.
Cesta do hlubin duše černého pasažéra
Naše rozhodnutí zda zaplatit nebo ne je ovlivněno následujícími faktory:
- Výší pokuty
- Cenou jízdenky
- Pravděpodobností, že budeme chyceni
- Osobním bohatstvím či výší příjmů
- Osobním rizikovým profilem (do jaké míry vyhledávám riziko vs. klid)
Z pohledu dopravního podniku má smysl zvažovat pouze faktory, které lze v realitě ovlivnit. Jsou to „pouze“ první tři. Proto budu ve svých dalších úvahách brát v potaz zjednodušeně pouze tyto faktory.
Jak snížit počet černých pasažérů?
Počet černých pasažérů se sníží jestliže:
- Zvýším pokutu
- Snížím cenu jízdenky
- Zvýším pravděpodobnost chycení
Varianta 3 mne pro představuje řešení problému hrubou silou. Turnikety či zvýšení počtu revizorů je drahé a složité řešení. Líbí se mi změna ceny, jak jinak. Aby bylo zřejmé proč, zkusím znázornit situaci pomocí rozhodovacího stromu, kde každý konec větve (modrý trojúhelník) představuje možný výsledek situace s očekávaným výnosem.
Na začátku se pasažér rozhodne (zelený čtverec), zda zaplatí. Pokud ANO očekávaný výnos je mínus 15 Kč (zaplacená průměrná cena jízdenky) – výsledek A. Pokud NE očekávaný výnos je mínus 10 Kč, to je dáno součtem dvou možných výsledků. Budu chycen s pravděpodobností 1%, kdy zaplatím 1 000 Kč pokutu a zaplatím 0 Kč za lístek – výsledek B a nebudu chycen s pravděpodobností 99% procent a zaplatím 0 Kč za lístek – výsledek C.
V tuhle chvíli je tedy zhruba pro 10% racionálně uvažujících pasažérů varianta na černo výhodnější. Situace se změní, když se začne měnit cena pokuty a lístku. Porovnání dopadu je znázorněno následující tabulkou, kdy černá zóna (GAME zone) představuje kombinace ceny lístku a výše pokuty, která je výhodnější pro černého pasažéra. Platí zde pokuta a pravděpodobnost chycení jsou příliš malé na to, aby je černí pasažéři brali vážně. Je to HRA. Řešení tady leží v bílé zóně (WAR zone) – zvyšování pokuty a/nebo snižování ceny jízdného.
Snižování cen jízdného aneb Freemium v městské dopravě?
Při současné pokutě 1 000 Kč by se začalo všem vyplácet platit jízdné při ceně zhruba 5 Kč za jízdu. Nově platící pasažéři (max. 10% ze všech) ale rozhodně nepřinesou více, než DPP ztratí snížením jízdného pro ostatní. Ekonomicky tahle varianta začíná být zajímavá ve chvíli, kdy se cena sníží na NULU. To co na první pohled vypadá jako další socialistický experiment, může být z pohledů pasažérů, tak politiků zajímavá alternativa. Dle autora slovenského konceptu rovné daně pana Richarda Sulíka, lze zavedením jízdného ZDARMA ušetřit v městské dopravě zhruba 20% nákladů (propustit lidi, zjednodušit administrativu apod.). Při 13 mld. Kč rozpočtu DPP to dělá 2,6 mld. Kč tedy zhruba 50% současných příjmů z jízdného. Jízdné zdarma má navíc další multiplikační efekty, které nechci odhadovat (méně aut v ulicích, více turistů a nových obyvatel Prahy). I z politického pohledu to dává smysl, současný primátor může být ten, kdo „dá Pražanům dopravu ZDARMA“ na rozdíl od předchozího primátora, po kterém zbyde tunel…
Zvyšování pokuty je jasná volba
Při současné ceně 15 Kč za jízdenku, se stává „černota“ nevýhodná při pokutě 3 000 Kč a výše. Lidé uvažují o cenách v intervalech, tzn. cena do 1 000 Kč, do 2 000 Kč apod. Vidím dvě hlavní psychologické hranice. 1 000 Kč, která dneska není využitá, neboť se současná úroveň pokuty pohybuje pod její hranicí a 10 000 Kč, což by odradilo skoro každého, na druhou stranu je to ale skutečně hodně. Proto bych navrhl pokutu nad 5 000 Kč.
Klíčovým pro úspěch celé změny je odhad dvou klíčových parametrů:
- Jakou vnímá černý pasažér pravděpodobnost chycení
- Jakou vnímá černý pasažér cenu jízdenky
To lze jednak odhadnout, jak jsem udělal zde nebo zjistit přesně pomocí dotazování. Na což zde nemám dostatek prostoru a hlavně trpělivosti…
Cesta do hlubin bílého pasažéra
Ve skutečnosti není schopna většina lidí reálně vyhodnotit Očekávanou výnosnost (kombinaci výnosu a pravděpodobnosti). Důkazem toho je prosperita hazardních her, které jsou postaveny na modelu, že zákazník akceptuje pro něj nevýhodnou kombinaci výnosu a pravděpodobnosti. Lidský mozek automaticky vytěsňuje pravděpodobnosti a vidí jen absolutní hodnoty. Důsledkem je volba holuba na střeše místo vrabce v hrsti. V našem případě pak většina lidí porovnává výši pokuty s cenou jízdného a svým příjmem. Nebudou jezdit na černo ve chvíli, kdy pro ně bude poměr pokuty k ceně lístku a příjmu nepřijatelný (pokud zaplatím ze své mzdy 20 pokut je to OK, pokud jen 4 není to OK viz. obrázek). HRA se změní ve VÁLKU.
Závěr
Dnešní počet cca. 10% černých pasažérů, lze redukovat mimo jiné pouhým zvednutím pokuty na nad psychologickou úroveň např. 5 000 Kč. Výsledkem by byl zastavený únik peněz z jízdného ve výši sta miliónů za rok. Je jen otázkou, kdy se to stane a který konzultant, za to dostane zaplaceno.
Mimochodem údaje v dnešním článku se týkaly samozřejmě pouze Prahy. Proč? Protože v Brně není metro J.
Dobrou noc, pospíchám na tramvaj a přemýšlím, zda si dnes nezahrát HRU…
Filed under: Pricing | Spojeno tagy: cena, doprava, DPP, MHD, obrázek, Praha, pricing, pricingové selhání, černý pasažér | 35 komentářů »
